Plavání dětí Praha západ Dolní Břežany

kroužku. Jiřík se snažil zapojovat do her a ke konci se už i smál a bylo vidět, že se mu ve vodě náramně líbí. skupina Nejzdatnější plavání s dětmi Dolních Břežan skupina, nikdo neměl pomůcky. Děti se držely za okraj bazénu, byly položené na břiše s potopenou hlavou a kopaly nohama. Kontakt s vodou jim Praha 12 absolutně nevadil, ale oči si otíraly. Zvládly potápění bez držení nosu. Dokázaly i vylovit předměty, které jim trenérka vhazovala na dno a nikdo neměl potíže s potopením. Plavání ve skupinkách trvalo minut. hodina chlapců, dívek, hod. Úvod hodiny probíhal stejně jako první hodinu, potom následovalo rozdělení do skupin, které byly pod vedením trenérek a trenéra. První skupinu tvořili chlapci, zároveň s dvěma, kteří byli na hodině plaveckého výcviku poprvé. Ve druhé skupině byly dívky a ve třetí skupině dívek. Tyto skupiny byly přibližně na stejné úrovni a čtvrtou skupinku tvořili nejzdatnější chlapci. Jiřík onemocněl, takže plavání vynechal. Ve všech skupinách probíhala výuka stejně, jen v jiné posloupnosti. Všude se skákalo do vody po nohou, splývalo na břiše i na zádech, učila se technika kopání, technika dýchání do vody a potápění celé hlavy. Čtvrtá skupina se přemístila do hlubší vody a chlapci se pokoušeli plavání dětí Dolní Břežany pomocí destiček a kopání nohama dostat přes celou šířku bazénu. Nejdříve se techniku kopání naučili na břehu a pak to zkoušeli ve Zdiměřice vodě viz obr. Všichni se snažili a bazén několikrát tam a zpět přeplavali bez větších obtíží. Bylo zde vidět, že chlapci vodu milují

a nebojí se jí. Jsou schopni se na vodu krásně položit a s potopením hlavy nemají žádné problémy. Už vymizelo i otírání očí po Hrnčíře vynoření hlavy z vody. První, druhá i třetí skupinka se na začátku výuky pořád věnovala spíše odstranění strachu z vody a u některých dětí se to velice dařilo. Šárka s Anetkou a Lukáškem skákali do vody ostošest a pořád se potápěli. Naproti tomu Petr se bál plavali dětech Dolní Břežany do vody skočit, a tak mu trenér musel trochu pomáhat viz obr. Do konce výcviku se mu ale skoky do vody nezalíbily a tak se jim vyhýbal. Bára, která v první hodině neměla problémy se vstupem do vody, se dnes bála potopit. Neúčastnila se her, při kterých se musela hlava dostat pod Kocanda vodu a pak už ani neskákala do vody, aby se nepotopila. Pomůcky nadlehčující pás a destičky použily na začátku výuky jen dívky ze a skupinky, ale jak si začínaly být jisté, sundávaly si je. Jen Pavlínka s Terezkou si pás nechaly. Pořád si spolu povídaly a držely se v plavání dětí Dolní Břežany rohu bazénu. Občas se i přidržely okraje. Terezka si časem zvykla a pás si sundala, pořád ale byla zdrženlivější. Pavlínka naopak přidala ještě jeden pás navíc a pohybovala se jen když opravdu musela. Her a říkanek ve vodě se neúčastnila a plavala buď sama podél okraje bazénu nebo stála v rohu bazénu. Terezka se snažila zapojovat. Když dívky skákaly do vody, Pavlínka s Terezkou seděly na lavičce a pozorovaly spolužačky. Samy do vody skočily jen s pomocí trenérky, která je držela za ruku. Celá tato část trvala minut a pak následovala hlídání dětí Prahou západ Dolními Břežany

Dolních Břežanech plaváním dítěte