vdech a prohloubený výdech do vody, pád nebo skok z okraje bazénu do hloubky, samotný návrat na hladinu a zaujmutí polohy vznášení o Výhodou je zvládnutí odrazu a následného splývání s přiměřenou výdrží. Kdy začít s nácvikem plavání Dítě přichází na svět s pasivní adaptací na vodní prostředí. Je snahou tuto adaptaci udržet, proto jakmile je dítě schopno reagovat na vnější pokyny, je možné začít s nácvikem plavání. Pokud se tato adaptace udržuje, aniž by se vytratil ponořovací reflex, s kterým se děti narodily, pohyby ve vodě plavání dětí Butovice jsou uvolněné a nenásilné. Není li tato adaptace na vodní prostředí postupně udržována, rychle vymizí a pobyt ve vodě se pro dítě plavání dětí Butovice stává obtížným a mnohdy až stresujícím, nácvik ve vodě se stává obtížnějším a pohyby jsou mnohdy křečovité až strnulé. O dětech Butovice se říká, že se dříve naučí plavat než chodit avšak kojenci se sice dokážou pohybovat na hladině a postupem času i pod ní, ale tento způsob pohybu ve vodě se nedá nazvat plavání v pravém slova smyslu. Tyto děti ztrácí strach z hloubek a nerozlišují, z psychického hlediska, rozdíl mezi pobytem na souši, či ve vodě, což je pro další nácvik plavání velmi důležité. Při výuce plavání není snaha jen Hůrka o získání dovednosti správně technicky plavat, ale i o to, aby děti pohyb ve vodě bavil a měly z něj radost. Proto by měl mít každý trenér nebo učitel plavání na mysli, že každý stresující okamžik, či špatná zkušenost, může zásadně ovlivnit postoj dítěte k vodě
a velmi ztížit nácvik plaveckých dovedností. Tato negativní zkušenost může způsobit strach z vody, který může přerůst až v hydrofobii, což vyžaduje pro odbourání tohoto stavu individuální přístup trenéra, a mnohdy, i dětského psychologa. Proto se, pokud možno, snažme Nové Butovice těmto situacím co nejvíce vyvarovat. Organizace plavecké výuky Pokud se rodičům podaří zorganizovat pro své dítě časté plavání, je to pro něj velká výhoda nejen v porovnání s dětmi, které tu to možnost nemají, ale i z důvodu rychlejšího seznámení s vodou a možnosti plavali dětech Butovicemi neustálého zkoušení si plaveckých dovedností. Pokud máme možnost působit na dítě vícekrát týdně po kratších časových intervalech, výsledky tohoto působení se v takto organizované výuce plavání dostavují velmi rychle. Čím je dítě mladší, tím je potřeba častějšího kontaktu s vodním prostředím, avšak nesmíme zapomínat na to, že koncentrace dítěte i jeho spolupráce v učení se novým dovednostem je časově omezena, a to zpravidla minutami. Chceme li dosáhnout výsledků srovnatelných se základním plavání u dětí mladšího školního věku, je třeba, aby dítě mělo výuku plavání nejméně třikrát týdně. Pokud se výuce budeme věnovat nepravidelně a jen